Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlDastní krví slunce kreslí nAma skla oken krajinky,
Hmodevšad se na zem snesly Autahané vzpomínky,
Dotvírám jim do předsíně, zAmouvají si botičky,
hnHmed se ženou do kuchyně nAa slaninu s vajíčky.
R:Každá mHmá jméno hGolky, se kterAou jsem někdy chDodil,
každá znHmá všechna přGání, co jsem zAa ta léta mDěl,
každá vHmí, kdy jsem pGomáhal a kdAy jsem zase škDodil,
každá z nHmich je tou lGáskou s velkým AeL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: